II. "Zvíře"

[…] V současné době běžně rozlišujeme mezi domestikovanými a divokými zvířaty, a také mezi zvířaty chovanými v zajetí a volně žijícími. Na základě prvního rozlišení je zvíře domestikované, pokud člověk ovlivnil jeho evoluci, a zvíře je divoké, pokud jeho evoluci neovlivnil. Podle druhého rozlišení jde o zvíře chované v zajetí, pokud člověk kontroluje jeho chování, a o zvíře volně žijící, pokud člověk jeho chování nekontroluje. Běžně se například domníváme, že zvířata, která žijí v našich domovech, lze charakterizovat jak jako žijící v zajetí, tak jako domestikovaná. Zvířata, která žijí v lesích, obvykle považujeme za volně žijící a divoká, a zvířata, která žijí v našich městech, řadíme někam doprostřed. 

Mnoho lidí si myslí, že tato rozdělení mají dopad na to, jak se zvířaty zacházíme. Především si spousta lidí myslí, že se naše morální povinnosti vůči zvířatům chovaným v zajetí a domestikovaným zvířatům liší od našich morálních povinností vůči volně žijícím a divokým zvířatům. Na jedné straně máme povinnost více pomáhat zvířatům chovaným v zajetí a domestikovaným zvířatům, protože jsou zranitelnější a jsou na nás závislá, a my jsme také více zodpovědní za jejich životní situaci. Na druhé straně máme povinnost nechávat volně žijící a divoká zvířata více na pokoji, protože jsou méně zranitelná a nejsou na nás závislá, a my jsme méně zodpovědní za jejich situaci. Zároveň máme kombinaci těchto povinností vůči tzv. „liminálním“ zvířatům, která jsou někde mezi těmito extrémy.

Náš vliv na zvířata, a to jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni populací, je čím dál pronikavější.

I když tato rozdělení přijmeme, možná je budeme muset do budoucna aplikovat jinak. Žijeme ostatně v antropocénu, geologické epoše, v níž je lidstvo na planetě dominantní silou. Člověk čím dál více – alespoň částečně – ovlivňuje evoluci většiny, ne-li všech živočichů, stejně jako alespoň částečně kontroluje chování většiny, ne-li všech živočichů. V některých případech je náš vliv přímý, například když má na živočichy dopad námi zapříčiněné odlesňování a zástavba. V jiných případech je náš vliv nepřímý, například když mají na živočichy dopad změny klimatu způsobené člověkem. Ať tak či onak je náš vliv na zvířata, ať na individuální úrovni nebo na úrovni populací, čím dál pronikavější.

Vzhledem k našemu vlivu na planetu možná budeme muset částečně opustit náš způsob vnímání, přemýšlení a mluvení o domestikovaných a v zajetí chovaných zvířatech na jedné straně, a o divokých a volně žijících zvířatech na straně druhé. Zejména budeme muset přijmout fakt, že většina zvířat, ne-li všechna, je nyní alespoň částečně domestikovaná a v zajetí, v důsledku čehož máme dnes minimálně slabou morální povinnost pomáhat většině, ne-li všem zvířatům, jak jen můžeme. Stejně jako v případě lidí a jiných zvířat by bylo chybou tyto kategorie úplně zrušit - stále existují důležité rozdíly například mezi psy a vlky, které bychom měli*y sledovat. Opět však platí, že v současné době tyto rozdíly nadhodnocujeme a potřebujeme nastolit lepší rovnováhu. […]

Přeložil: Tomáš Pivoda

Původně publikováno v The Philosopher, vol. 110, no. 1 (The New Basics: Planet), 2022