Les. Boční stezka
Umělecké intervence v Lese
26. – 27. července 2025

Boční stezka je cesta, která se vine souběžně s často využívanými trasami. Existuje několik důvodů, proč si tyto stezky volíme namísto jasně značených a naplánovaných tras: vedlejší cesty bývají navrženy jako okliky či nenápadné průchody, které zkracují vzdálenosti a zároveň zůstávají skryté před zraky lidí. Navíc umožňují nahlédnout okolní prostředí z méně obvyklé perspektivy. Tyto trasy se přizpůsobují reliéfu a využívají nejvýhodnějších tvarů krajiny, čímž se přirozeně začleňují do místa, jeho staveb a forem života.

Čtyři umělecké intervence v rámci Boční stezky různorodými způsoby zkoumají vztahy mezi uměním a kontextem. Příspěvky Michaela Kleineho, Kris Lemsalu, Claudie Rebecy Lorenzo a Lenky Vítkové pracují se specifičností místa a zkoumají propustnost vlastních tvůrčích postupů. Přístup jednotlivých umělců totiž vychází z dialogu s prostorem Lesa a jeho nejbližším okolím.

Imaginární svět Kris Lemsalu je obýván hybridními bytostmi, nepravděpodobnými scénami a bujarými ceremoniemi. Umělkyně již delší dobu vytváří keramická díla, která zpochybňují zavedené konvence – jak v rovině zobrazovaných motivů, tak ve způsobu použití tradičních modelovacích a glazovacích technik. Ve své intervenci pro Boční stezku propojuje tyto prvky v jakémsi rituálním uspořádání kolem umělého jezírka. Nestálý a odrazivý prvek vody zde vytváří scénu pro hudební bajku, v níž umělci navozují stav sladění mezi znepokojivým a svůdným.

Tvorba Michaela Kleineho rekontextualizuje umělecké a historické objekty tím, že jemně narušuje architektonické prostředí, v němž se objevují. Jeho práce rozostřuje obvyklé hranice mezi současným a historickým uměním, veřejným prostorem a divadlem a vytváří situace, které balancují mezi otevřeností pro diváka a promyšleně komponovanou soustavou podnětů. V díle Lesní chatka využívá architekturu, sochu a scénografii k proměně chatky na odlehlém místě v příběh o ústraní a intimitě. Jemné zásahy a pečlivě zhotovené skleněné prvky – zasazené jako okna – formují celkové naladění prostoru. Tyto sochařské objekty se setkávají s divákem o samotě, v soukromém prostoru, do nějž se vstupuje sám po otevření chatky klíčem.

Claudia Rebeca Lorenzo popisuje formální vývoj své práce prostřednictvím pojmů jako rytmus, průhlednost a odraz. Skrze sérii vystupujících prvků odhaluje vzorce konstrukce, jež rozostřují hranice mezi lidskou a ne-lidskou tvorbou. Tyto formy, jako cizorodá tělesa vyrůstají z již existujících struktur — v tomto případě stromů — a definují tak svůj objem a prostorové rozložení. Umělkyni zajímá přízračná přítomnost těchto útvarů, které vyjevují touhu vytvořit si pro sebe místo.

Lenka Vítková se zabývá především malbou. Příležitostně píše také texty, které jsou tvořeny z fragmentů poetických obrazů, osobních vzpomínek a faktických popisů. Texty na rozdíl od obrazů vznikají ke konkrétní situaci – události – výstavě. Lenčin zvláštní malířský minimalismus je založen emocionální kvalitě barevných odstínů a redukci tvarů, přičemž autorka potlačuje rozdíl mezi pozorností věnovanou zobrazovaným motivům a prostorům mimo ně. V její práci obrazy a texty představují dva rozdílné hlasy. Pro Boční stezku Lenka Vítková napsala stejnojmennou práci, kterou zpřítomňuje chůze po okolních lukách a lesích. 

Projekt Boční stezka usiluje o podporu uměleckých přístupů založených na otevřených a experimentálních modelech. Produkční podmínky jednotlivých intervencí jsou dynamické a reagují na vnější okolnosti. Je bezpochyby na místě zvažovat, jak tyto prvky formují samotné návrhy umělců a ovlivňují způsoby zapojení, které v rámci své práce rozvíjejí.

Zároveň projekt Boční stezka otevírá otázky spojené se specifičností a institucionalitou – chápanými jako dominantní rámce, které často určují podobu uměleckého diskurzu, včetně protokolů vystavování, přístupnosti veřejnosti a forem výměny. Ačkoliv je obtížné přičítat změnu v přístupu jednotlivých umělců konkrétním aspektům tohoto projektu, stojí za to vnímat jejich práci v tomto kontextu – a to jak ve vztahu k omezením, která jim nastavuje, tak k možnosti otevřenosti, rozšiřování a vzájemného obohacování.

Program

Sobota 26. 7.
12:00 – Přivítání
12:00–13:00 – Občerstvení
19:00–20:00 – Večeře
20:00–21:00 – Oheň
21:00 – Performance Kris Lemsalu s hudebním doprovodem Romana Lemberga

Neděle 27. 7.
9:00–10:00 – Snídaně
13:00–14:00 – Oběd
17:00 – Občerstvení a rozloučení

Dostupnost děl a MAPA s jednotlivými lokacemi

Chatka Michaela Kleineho bude přístupná v sobotu od 12 do 19 h a v neděli od 9 do 17 h. Doporučujeme navštívit instalaci samostatně nebo maximálně ve dvojici. 

Text Lenky Vítkové je svázán do drobné publikace s názvem Boční stezka, která bude k dispozici na začátku trasy. Chůze podle psaných instrukcí může trvat přibližně hodinu a půl a je možná pouze za denního světla, proto doporučujeme vyrazit dříve během dne, nejpozději však do 19 hodin. Doporučujeme vydat se na cestu samostatně.

Sochy Kris Lemsalu a Claudie Rebecy Lorenzo budou k vidění přes den.
ZENKALI od Kris Lemsalu se nachází poblíž kuchyně.
K dílu Ramito Claudie Rebecy Lorenzo vedou dvě různé cesty. Výchozí body pro každou z nich jsou na mapě označeny čísly 8 a 9. Od těchto míst následujte zelené značky v terénu.

1. Michael Kleine: Chatka  
2. Kris Lemsalu: ZENKALI
3. Claudia Rebeca Lorenzo: Ramito  
4. Lenka Vítková: Boční stezka – začátek trasy 
5. Svatý obrázek 
6. Vstup na pozemek 
7. Kuchyň 
8. Branka 
9. Lesní cesta 
10. Parkování u čističky 

*

JAK SE K NÁM DOSTAT

MAPA

Vlakem: do stanice Dolní Dobrouč a poté pěšky cca 30 min ke Svatému obrázku u rybníku Šušek. Tam zabočit na pěšinu lesem doleva do kopce.

Autem: do obce Písečná u Žamberka, mezi hospodou Růženka a kruhovým objezdem odbočit a sledovat slepou silnici až na parkoviště u čističky. Tam prosím zaparkujte. Dále pokračujte pěšky k rybníku Šušek a u Svatého obrázku zabočte na označenou pěšinu lesem do kopce.

CO SI VZÍT S SEBOU
Prosíme, vezměte si svůj talíř, hrnek a příbor, pokrývku hlavy nebo slunečník a také power banky. Pokud plánujete u nás přespat, pak doporučujeme čelovku či jiné ruční osvětlení a polštář či karimatku na sezení na louce či v lese během události. V nočních hodinách se zpravidla velmi ochladí, doporučujeme tedy i teplé oblečení nebo deku pro večerní program. V lese nemáme elektřinu ani internet. 

V lese se snažíme co nejméně zatěžovat přírodu a půdu, a proto prosíme i vás, abyste si s sebou vzali/y hygienické prostředky z ekologické produkce (mýdla, repelenty, šampony, zubní pasty etc). 

Prosíme, dbejte na to, aby vstupní branka (6) i branka do lesa (8) zůstávala zavřená kvůli zvířatům (ovcím a kozám), která na pozemku žijí. Proto také prosíme, abyste nechali své psy doma. Zvířata nekrmte a nevstupujte do těch zón pozemku, kde jsou vysazené stromy a keře (zjm. sad a swejl). Děkujeme. 

*

Les. Boční stezka
Umělecké intervence v Lese
26. – 27. července 2025

Zúčastnění umělci: Kris Lemsalu, Michael Kleine, Claudia Rebeca Lorenzo, Lenka Vítková
Hudební host: Roman Lemberg
Kurátoři: Zuzana Blochová, Marc Navarro
Produkce: Karolína Mikesková, Veronika Šilarová
Technická produkce a instalace: Lukáš Doležel, Ryan Kalkman, Sebastián González Miranda, Jan Petrů
Lesní kuchyně: Johana Bažantová, Zdena Lantová
Grafický design: Róbert Púček
Fotografie: Markéta Sasi Choma, Jan Kolský
Překlady: Veronika Šilarová, Guy Tabachnick

Zvláštní poděkování: Václav Girsa; Zdeněk Mašek; Dan Nový; Pavlína Verbíková, Mirek Verbík; Michal Ullrich, Ervín Černý a Jenda Jeřábek – Kolektiv Ateliérů; Studio Hrdinů; a hotel Emblem Prague

Za podpory Ministerstva kultury, Česko-německého fondu budoucnosti a Institutu Ramon Llul

* Fotografie: Umělecká intervence Jiřího Kovandy, Citáty. Nebo tečky? ze sympozia Více-než-lidská zvědavost, Les, 2023. Foto Johana Pošová