Umění utváří způsoby, jakými vnímáme náš svět, jak se sbližujeme jako lidé a jak chápeme sami sebe. V posledních letech se empirické studie z oblasti psychologie, sociálních věd, filozofie a neurověd zabývají rolí, kterou umění hraje při určování a odhalování povahy lidských interakcí.
– Je význam, který umění získávalo v různých dobách, založen na nějaké hluboké psychologické nebo biologické potřebě lidského druhu?
– Jak umění umožňuje pozorovat vazby člověka k jeho prostředí, společnosti a jemu samému? Jak se samo na těchto interakcích podílí?
– Jak konkrétně může umění proměňovat naše vnímání nebo sociální interakce?
– Jak se naše těla, vnitřní pocity a neurobiologie propojují s uměleckým projevem a jak mohou jejich změny ovlivnit náš vztah k umělecké tvorbě?
– Jak souvisí tvorba a vnímání umění s empirickým výzkumem aktuálních témat, jako jsou umělá inteligence, empatie, tvořivost a lidský mozek?
Přednášky a příspěvky: neurovědec Petr Adámek (Národní ústav duševního zdraví Klecany), psycholožka Rebecca Chamberlain (Goldsmiths University of London), empirický filosof Joerg Fingerhut (Humboldt University of Berlin), estetička Tereza Hadravová (Univerzita Karlova v Praze), psycholog a neuroestetik Matthew Pelowski (University of Vienna), estetik Jakub Stejskal (Masarykova univerzita v Brně)
Umělecká díla a performance: Özlem Altın, David Fesl, Esther Kläs, Jiří Kovanda
Dechová cvičení: psycholog a terapeut Tomáš Zuda
Překlady: Josef Havránek
Organizují: Zuzana Blochová, Tereza Hadravová, Matthew Pelowski
Program
Pátek 28. 7.
17:00 – 17:40 Představení programu: Zuzana Blochová, Tereza Hadravová a Matthew Pelowski. Představení teoretické i umělecké části programu a plánovaných aktivit, vzájemné seznámení
17:40 – 18:00 Tomáš Zuda: Plný dech (Aktivace těla k plnému dýchání). Úvod k sérii dechových cvičení, dechové cvičení. Dech je výjimečný tím, že je jedinou autonomní funkcí, kterou můžeme do velké míry vědomě ovládat. Naše fyzické a duševní stavy vyvolávají odpovídající dechové vzorce. Můžeme proto využít různých dechových frekvencí i hloubky dechu, abychom ovládli své emoce, myšlenky i pohyby. Dechová cvičení se také používají k regulaci i vyvolávání stavů vědomí, které jsou jinak těžko dostupné. Tato cvičení mohou zajímat ty, kteří se pokouší otevřít své intuici a tvořivosti. V programu sympozia, který je založen na intelektuálním a vizuálním vnímání, jsou dechová cvičení prostorem pro soustředěné fyzické prožívání.
18:10 – 19:00 Joerg Fingerhut: Afektivní estetický kognitivismus v neuroestetice. Přednáška. Afektivní estetický kognitivismus je teorie, podle které jsou pro schopnost uměleckých děl obnovovat či spoluvytvářet náš přístup ke světu ústřední emoce a silné estetické pocity. Na podporu této teorie představím ve své přednášce několik studií z oblasti kognitivní neuroestetiky. Na závěr se budu věnovat proměně paradigmatu z estetiky výzvy k estetice péče. Právě estetika péče může rezonovat v kontextu sympozia. Pro můj výklad estetického kognitivismu představuje problém.
19:10 – 20:00 Jiří Kovanda: Citáty. Nebo tečky? Umělecká intervence. Na tom místě je rybník, lavička, zábradlí, dvě nástěnky... A právě tam něco vznikne. Ještě úplně nevím, co to bude. Nejspíš použiju papírové samolepky. Bude to trochu agresivní a trochu neekologické.
Sobota 29. 7.
7:30 – 8:00 Tomáš Zuda: Dlouhé a pomalé dýchání (Použití dechu k ovládání mysli). Dechové cvičení pro účastníky všech programových sekcí sympozia
(snídaně)
9:30 – 10:30 Intencionalita: Petr Adámek, Rebecca Chamberlain, Matthew Pelowski, Jakub Stejskal. Debata moderovaná Terezou Hadravovou. Význam a podoba uměleckého záměru – jeho kontury, rozpoznatelnost a role, již hraje při hodnocení umění – patří mezi tradiční estetické otázky. V debatě nabídneme seznámení s tím, jak se o umělecké intencionalitě uvažuje jak v oblasti filozofie, tak v prostředí empirického výzkumu – a s jakými výsledky. Pokoušejí se diváci skutečně přečíst umělecký záměr přímo z vnímaného díla? S jakým úspěchem? A je pro ně vnímání záměru významnou, či dokonce klíčovou součástí estetického hodnocení?
10:40 – 11:40 Intencionalita. Sdílení o tvůrčím procesu a uměleckém záměru. Pokračování debaty, moderují Zuzana Blochová a Tereza Hadravová. Chápání role záměru a záměrnosti v uměleckém díle a v procesu tvoření. Jak pevný je původní záměr, jak se proměňuje během práce a jaké jsou jejich strategie pro jeho skrývání či odkrývání ve výsledném díle?
11:40 – 12:10 Tomáš Zuda: Základy dýchání Pranayama. Dechové cvičení
12:10 – 13:00 Özlem Altın: Umělecké dílo
(oběd)
14:30 – 15:30 Umění a mozek: Petr Adámek, Rebecca Chamberlain, Joerg Fingerhut, Matthew Pelowski. Debata moderovaná Terezou Hadravovou. Může umělecká tvorba trvale ovlivnit, či dokonce proměnit fungování mozku, jeho konektivitu či strukturu? A naopak: mohou změny, ke kterým v mozku dochází, významně ovlivnit uměleckou tvorbu či produkci? V debatě se zaměříme především na vztah neurodegenerativních poruch a neurodiverzních stavů, jako jsou například Parkinsonova či Alzheimerova choroba nebo schizofrenie, a umělecké tvořivosti. Své výzkumy a dílo v této oblasti představí oslovení badatelé. Cílem je iniciovat debatu o tom, jak může oblast výzkumu neurodegenerativních a neurodiverzivních stavů čerpat poznání z – a poskytnout vhled do – umělecké aktivity.
15:40 - 16:00 Tomáš Zuda: Více dýchání Pranayama. Dechové cvičení
16:10 – 17:00 David Fesl: Performance. Lidé usazení v krajině si postupně prohlíží skupinu předmětů.
17:10 – 18:00 Rebecca Chamberlain: Umělcova stopa / Stopování umělce. Přednáška. Jak tvorba výtvarného umění proměňuje to, jak zakoušíme svět? Ve svém výzkumu se zabývám vztahy mezi uměleckou zkušeností na jedné straně a vizuálním vnímáním a pozorností na straně druhé. Dokazuji, že činnost umělce může proměňovat naši vizuální zkušenost, především pomocí ovlivňování mechanismů pozornosti. Dále ukáži, že vtělená praxe vytváření umění významně ovlivňuje, jak zakoušíme umění, a upozorním tak na symbiózu tvorby a hodnocení umění.
18:10 – 19:00 Esther Kläs: První část participativní performance. Začněte: Nakreslete před sebe čáru. Vztáhněte se k čáře, udělejte další pohyb na čáře. Pohybujte se směrem k čarám a ostatním tělům (lidem). Nevytvářejte pohyb jen tak. Raději se nehýbejte a naslouchejte. Pak se pohněte. Neexistuje žádný špatný pohyb. Všechno je nezbytné. / Zajímají mě kresby, na kterých je vidět historie stop. Některé čáry jsou vymazány, protože už nejsou potřeba, jiné zůstávají, některé se stávají referenčními body. Akce/čáry, které byly dříve důležité, po určité době už důležité nejsou, nebo mohly zmizet, protože vygenerovaly jiné.
Neděle 30. 7.
7:30 – 8:00 Tomáš Zuda: Oxygen Advantage (Zpřístupnění kyslíku každé buňce těla). Dechové cvičení nabízené pro účastníky všech programových sekcí sympozia.
(snídaně)
9:30 – 10:20 Matthew Pelowski: Vzorce prožitku umění. Přednáška. Co se může dít, když vnímáme umění? Co zůstává v prožitcích různých lidí a odlišných děl zachováno (pokud vůbec něco zůstává)? Představím projekt, v jehož rámci jsme v uplynulých letech shromáždili několik tisíc prožitků různých uměleckých děl. Profil emocí a dalších pocitů (jaké “to je”, mít daný prožitek) jsme podrobili analýze a výsledky zpracovali pomocí technik modelování velkých dat. Představím, jaké vzorce se objevily a co nám prozrazují o psychologických základech prožitku umění.
10:30 – 11:20 Esther Kläs: Druhá část participativní performance
11:30 – 12:20 Jakub Stejskal: Dokumenty a monumenty – Dějiny umění se potkávají s kulturní evolucí. Přednáška. Historici a historičky umění tradičně sledují, jak se umělecké formy šíří v prostoru i v čase. Současní teoretici kulturní evoluce se snaží vysvětlit, jak šíření kulturních vzorců ovlivnila evoluce našich mentálních schopností a zkreslení. Ve své přednášce ukážu, co se stane, když se dějiny umění střetnou s kulturní evolucí.
12:30 – 13:00 Tomáš Zuda: Wim Hof Breathing. Intenzivní dechové cvičení v leže. (Doporučujeme podložky na ležení. Pokud nebudete mít vlastní, podložky zajistíme.)
(oběd)
14:30 – 15:30 Umělá inteligence: Rebecca Chamberlain, Joerg Fingerhut, Matthew Pelowski, Jakub Stejskal. Debata moderovaná Terezou Hadravovou. Jakým způsobem zasahuje umělá inteligence do tvorby, vnímání a interpretace umění? Může proměnit to, jak uvažujeme o lidské kreativitě a smyslu tvorby uměleckých děl, či dokonce umění samého? A za jakých podmínek, pokud vůbec, se může umělá inteligence jevit, či dokonce stát uměleckou? Pozvaní debatéři představí své úvahy o budoucnosti umění za časů umělé inteligenci, ať už vedené z příslovečného křesla, či podložené empirickými výzkumy.
15:40 – 16:10 Tomáš Zuda: Pokročilé dýchání Pranayama. Poslední dechové cvičení, prostor pro otázky
*
Přednášející
Petr Adámek absolvoval obor Dějiny umění na Filozofické fakultě JU v roce 2013. Magisterský titul získal na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně za práci pojednávající o experimentálním výzkumu umělecké intence. V současné době dokončuje PhD. studium na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oboru Neurověd. V našem týmu se stará o vyhodnocování fMRI, eye trackingových a behaviorálních dat. Jeho osobním tématem je studium vizuální percepce a její narušení v rámci psychotických onemocnění.
Rebecca Chamberlain vystudovala umění a design na University of the Arts v Londýně a poté se začala věnovat kognitivní vědě. Působí jako docentka na Goldsmiths, University of London a v současné době je ředitelkou magisterského studia psychologie umění, neuroestetiky a kreativity.
Joerg Fingerhut je filozof a kognitivní vědec 4E, který se zabývá emocemi, estetikou a uměním. Je vedoucím výzkumné skupiny na Berlin School of Mind and Brain, Humboldt-Universität zu Berlin (HUB). V HUB je hlavním řešitelem projektu konsorcia EU-Horizon 2020 ARTIS (https://artis-h2020.eu) a mluvčím Výzkumné platformy Neurourbanism, která zkoumá dopad městského designu na duševní zdraví.
Tereza Hadravová je redaktorkou časopisu Estetika: The European Journal of Aesthetics. Ve své disertační práci se zabývala průniky a přesahy mezi filozofickým a empirickým výzkumem estetického soudu. V současné době se zabývá především filozofií Susanne K. Langerové. Ta byla předmětem jejího výzkumu v USA, kde strávila loňský rok díky Masarykovu-Fulbrightovu stipendiu. Žije v Karlových Varech a je spoluzakladatelkou iniciativy Vzbuďme Vary.
Matthew Pelowski je odborným asistentem kognitivní a neuroestetické vědy na Fakultě psychologie Vídeňské univerzity s dvojí afiliací ve vídeňském centru kognitivních věd a vedoucím ARTIS Lab (Art Research on Transformation of Individuals and Society). V současné době je koordinátorem projektu konsorcia EU-Horizon 2020 TRANSFORMATIONS: Societal challenges and the arts (https://artis-h2020.eu), se specifickým zaměřením na účinnost iniciativ založených na umění pro změnu postojů, chování a zdraví a nedávno také zahájil další transdisciplinární iniciativu “Unlocking the Muse: Transdisciplinární přístupy k pochopení a uplatnění průsečíku umělecké tvořivosti a Parkinsonovy choroby”.
Jakub Stejskal je vedoucím výzkumné skupiny na Katedře dějin umění Masarykovy univerzity. Dříve působil na univerzitách v Basileji (2020/21) a na Freie Universität Berlin (2015-20). Jeho zájmy leží na pomezí archeologie, dějin umění, antropologie a filozofické estetiky.
Umělci
Özlem Altın ve svých obrazech, kolážích, fotografiích a uměleckých knihách zkoumá tělo v klidu a neživé v akci. Při tvorbě svých děl se Altın prohrabává fotografickou sbírkou a kombinuje nalezené snímky s vlastními fotografiemi do husté konstelace amalgámů. Její složité sítě obrazů přispívají k vypracování někdy až mytologického vyprávění o tělesné existenci.
David Fesl pracuje s nalezenými předměty, které spojuje do vizuálně soustředných kompozic na pomezí asambláže a objektu. Dlouhodobě upíná pozornost ke vztahu díla a prostoru a k tvůrčímu procesu, který umožňuje dosažení stavu poezie.
Prostřednictvím náznaků vztahů a souvislostí, bytí a vidění se dílo Esther Kläs jeví zároveň jako tajemná přítomnost a projekce poetické imaginace.
Jiří Kovanda se zabývá uměleckou praxí založenou na opakování každodenních činností a gest jako prostředku intervence a nenápadného až téměř skrytého (znovu)zvýznamňování veřejného prostoru.
Dechová cvičení
Tomáš Zuda vystudoval systémové inženýrství a klinickou psychologii na FF UK. Absolvoval SUR výcvik v dynamické psychoterapii a PBSP výcvik s Albertem Pessem. Pracoval v prevenci užívání drog, diagnostice a dlouhodobě je na volné noze jako terapeut, kouč a lektor. Věnuje se individuální a párové psychoterapii, poradenství a životnímu a exekutivnímu koučingu, práci se skupinami a týmy. Používá dynamický přístup, práci s tělem, dechem a pozorností.